Vložit recept
Velikonoční pašijový týden: Víte, co se má podle tradic jíst na Škaredou středu, Velký pátek nebo Bílou sobotu?
Velikonoce pro mnohé znamenají svátky příchodu jara, teplejších večerů a prodlužujících se dní. Také se s nimi neodmyslitelně pojí dobré jídlo a nemusí to nutně znamenat jen notoricky známou velikonoční nádivku, vařená vejce nebo piškotového beránka. Zkuste staré tradiční i netradiční recepty na každý sváteční den, Škaredou středou počínaje a Velikonočním pondělím konče.
Pašijový nebo také svatý týden, který letos připadá na období od 13. dubna do 21. dubna, patří spolu s adventem k nejvýznamnějším obdobím liturgického roku. Lidé si v tuto dobu připomínají poslední dny Ježíšova pozemského života. Každý den svatého týdne má svůj název. Začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé (nebo Žluté) úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) a Velikonoční (Červené) pondělí. My se zaměříme na dny, které se pojí s dobrým jídlem, a ty začínají Škaredou středou.
Znáte tyto tradiční velikonoční pokrmy?
Škaredá středa
V tento den si křesťané připomínají, že Jidáš za 30 stříbrných udal Ježíše – tedy škaredil. Někdy se této středě také říká Sazometná podle zvyku vymetat saze z komína. Věřilo se totiž, že jen důkladný úklid vyžene zlé duchy ze stavení. Navíc se komín musel čistit s úsměvem, protože kdo by se na Škaredou středu mračil, zůstalo by mu to až do příštích Velikonoc.
Ať jste sebelepší kuchař, na Škaredou středu by se mělo podávat jídlo na pohled škaredé, ale chutné. Nejčastěji se na menu objevovaly halušky se zelím, kroupy s fazolemi, bramboráky roztrhané na kusy nebo sladký trhanec.
Na Škaredou středu se má podávat škaredé jídlo. Třeba roztrhaný bramborák nebo trhanec.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je připomínkou poslední Kristovy večeře a je spojen s různými zákazy. Například byste se neměli s nikým hádat nebo něco půjčovat. Kdo to dodrží, budou se mu pak vyhýbat rozepře a peníze si k němu samy najdou cestu. Také můžete ještě před rozedněním zatřást s ovocnými stromy v zahradě. Měly by pak nést více ovoce. Jak už název napovídá, tento den přímo vybízí ke svěžím zeleným pokrmům. Také se říká, že kdo chce zůstat zdravý, měl by sníst něco zeleného. Dříve lidé jedli především špenát, hrách a zelí a také se využívalo vše, co se dalo najít na zahradách. Například listy pampelišek, sedmikrásek nebo prvních kopřiv.
Výborná je špenátová polévka se ztraceným vejcem.
Dnes máme zelených surovin na výběr ještě víc – rukolu, avokádo, brokolici, okurky, různé bylinky, medvědí česnek… Perfektní volbou jsou také zeleninové jarní polévky.
Také se pečou jidáše - sladké kynuté uzlíčky symbolizující Jidášovu oprátku. I v tomto případě se říká, že kdo sní jidáše, bude zdravý.
Velký pátek
Na Velký pátek si připomínáme Ježíšovo ukřižování a je dnem hlubokého smutku. Lidé dříve vstávali velmi brzy a omývali se v potoce studenou vodou, aby byli zdraví. V tento den by se také nemělo hýbat se zemí (okopávat, přesazovat...) nebo prát prádlo. Velký pátek se nese v postním duchu. V některých oblastech se dokonce držel úplný půst nebo se vařilo jen jedno denní jídlo, které často představovala sytá polévka, například bramboračka, zelňačka, polévka z fazolí nebo hrachu či špenátu, popřípadě se vařila jídla z čočky či jáhel. Ovšem půst není pro každého, proto ti, kteří měli dostatek peněz, si v tento den připravovali rybu, chudší si pekli bramborové těsto ve tvaru ryby.
Dát si můžete i lososa.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu se hospodyně otáčela od rána u plotny. Pekl se nám známý mazanec, na který se mnozí těší celý rok, a také beránek. Ke slaným pokrmům svátečního stolu patřila velikonoční nádivka, které se někde říká hlavička, jinde sekanina nebo snítek. Nádivka se pekla ve velkém a jedla se poté celé svátky. Její součástí, která ji odlišuje od běžné nádivky, jsou mladé kopřivy a bylinky, ale nesmělo v ní chybět ani uzené, a někdy i telecí maso. V tento den se také barví vajíčka a pletou pomlázky.
Bylinková nádivka s mandlemi
Nedělní Boží hod velikonoční
Velikonoční nedělí původně vrcholily celé velikonoční svátky. Jelikož se jedná z pohledu křesťanství o velmi významný den, protože Kristus vstal z mrtvých, stůl se prostíral stejně slavnostně jako o štědrovečerní večeři. Po celý den se na stůl přinášely ty nejvybranější lahůdky. Pekly se koblihy, vdolky, koláče, sladké buchty a na stole nesměl chybět mazanec.
Lidé si v tento den dopřávali také masové vývary a další masité pokrmy. Druh masa závisel na finančních prostředcích, nejdostupnější byla drůbež, jedlo se i skopové, jehněčí, králičí a vepřové maso, v pozdějších dobách se stalo vyhledávanou delikatesou i maso kůzlečí. Nikdy však nesměl chybět pečený beránek. Často se jednalo o sladkého beránka, jelikož skutečné skopové si mohl dovolit jen málokdo.
Beránek se peče z piškotového těsta. Nebo také z tvarohového, pak je krásně vláčný.
Velikonoční pondělí
Pokud se divíte, že zatím nebyla zmínka o vejcích, přichází jejich chvíle právě na Velikonoční pondělí. Vejce dostávali chlapci s pomlázkami poté, co vyšlehali děvčata, aby nebyla líná a nemocná. A vejce se také jedla na všechny způsoby – smažená či míchaná na cibulce s bylinkami a mladými kopřivami, přidávala se do různých pokrmů, jako jsou omáčky, polévky, saláty, nebo do velikonoční nádivky. Vařená vejce se také plnila různými pomazánkami se základem z vařeného žloutku.
Vařená vejce mají v kuchyni široké využití. Přidejte je třeba do polévky šmigrustovky.
Z vařených vajec si můžete udělat i tuto bleskovou pomazánku>>>
Zdroj: Dáma.cz, Recepty.cz, Kudyznudy.cz, Wikipedia, Naše lidové zvyky v obrazech
Zdroj foto: iStock, F.O.O.D.
